Naše organizace

Nestor I. Machno


Období, kterým nyní celosvětově prochází pracující třída, si žádá, aby revoluční anarchisté maximálně napjali svoji představivost a své síly, pokud chtějí objasnit nejdůležitější soudobé otázky.

Soudruzi, kteří sehráli aktivní roli v Ruské revoluci a zůstali věrni svému přesvědčení, si jistě uvědomují škodlivé následky nepřítomnosti pevné organizace v rámci našeho hnutí. Tito soudruzi mají veškeré předpoklady proto, aby vykonali užitečnou práci ve prospěch v současnosti zakládaného Svazu. Mám za to, že tito soudruzi si jistě povšimli, že anarchismus představoval klíčový faktor, vedoucí k povstání mas revolučních námezdně pracujících v Rusku a na Ukrajině: všude je podněcoval, aby se přidaly k boji. Nepřítomnost velké čistě anarchistické organizace, schopné soustředit své síly proti nepřátelům revoluce, odsoudila anarchismus k neschopnosti chopit se jakékoli organizační role. Anarchistický hybný prvek revoluce tím hrozně utrpěl.

Pokud ruští a ukrajinští anarchisté již pochopili tyto nedostatky, neměli by dovolit opakování zmíněného jevu. Poučení z  minulosti je příliš bolestivé. Měli by je mít na paměti a být první, kteří půjdou příkladem a sjednotí své síly. Jak? Pomocí založení organizace, která může splnit historické poslání anarchismu, nikoli jen v situaci, kdy je sociální revoluce již připravena, ale i v jejím zrodu. Podobná organizace by měla sjednotit všechny anarchistické revoluční síly a bez váhání se pustit do přípravy mas na sociální revoluci a boj za dosažení anarchistické společnosti.

Přestože většina z nás si uvědomuje nezbytnost takové organizace, je politováníhodné, že viditelně je připravena podpořit ji svojí odpovědností k věci a uvědoměním pouze nepatrná část lidí.

V této chvíli události v Evropě nabírají vyšší obrátky, což se týká i Ruska, i když je chyceno do sítí pan-bolševiků. Není daleko den, kdy budeme opět povoláni, abychom sehráli aktivní roli v těchto událostech. Pokud na toto volání odpovíme, aniž bychom se předtím vybavili odpovídající organizací, budeme stále neschopni zabránit událostem, aby byly vtaženy do struktury státních systémů.

Kdekoli nacházíme projevy lidského života, anarchismus na sebe bere viditelnou podobu. Na druhé straně se ale stává přístupný jednotlivcům jen tehdy, když je podpořen propagandisty a militanty, kteří čestně a úplně přerušili svazky s otrockou mentalitou dnešní doby, což mimochodem způsobuje, že se na jejich hlavy snáší krutá represe. Takoví militanti nezištně slouží svému přesvědčení a nemají strach na cestě svého vývoje odkrýt jeho nepředpokládané stránky. Pokud je třeba, překonají je, stanou se lepšími a tak pracují pro vítězství anarchistického ducha nad duchem podřízenosti. Z výše zmíněného vyvstávají dvě teze:

Za prvé, že anarchismus může zůstat v dokonalém souladu se svými základními principy a nabýt přitom mnoha výrazů a forem.

Za druhé, že anarchismus je vrozeně revoluční a může přijmout pouze revoluční způsoby boje proti svým nepřátelům.

Během svého revolučního boje anarchismus nejen svrhává vlády a ruší platnost jejich zákonů, ale rovněž plodí společnost, založenou na svých hodnotách, „mravech“ a „morálce“, což jej činí srozumitelnějším a přijatelnějším pro utlačovanou část lidstva.

Všechno nás vede k pevnému přesvědčení, že již nemůže zůstat sevřen v chudičkém prostředí okrajového myšlenkového proudu, ke kterému se hlásí pouze několik málo maličkých a navzájem izolovaných skupin. Přirozený vliv anarchismu na mentalitu bojujících skupin lidí je naprosto zřejmý. Pokud má být tento vliv přijat v uvědomělé podobě, musí odnynějška pracovat na základě nových přístupů a právě tady a teď se přihlásit k sociální práci.

„Dělo truda“ 4, září 1925, str. 7-8


Next Section

Index


Return to The Nestor Makhno Archive