Anarchismus a dnešek

  Nestor I. Machno

Anarchismus není pouze doktrínou zkoumající život člověka, jak je tento termín v okleštěném významu vykládán v politických slovnících a někdy i na mítincích našimi propagandistickými řečníky. Je rovněž učením, zabývajícím se celou existencí člověka jako takového.

Během procesu vypracování celkového pohledu na svět si anarchismus předsevzal splnit jednu velmi specifickou úlohu: obsáhnout svět v jeho celosti a odsunout stranou všechny současné i budoucí překážky, které by mu mohla postavit do cesty kapitalistická věda a technologie. Tento přístup, mající za cíl poskytnout člověku co nejpodrobnější a nejpravděpodobnější vysvětlení existence našeho světa a hledání nejlepšího možného východiska ze všech problémů, před kterými se můžeme octnout, měl lidem pomoci osvojit si anarchismu přirozeně vlastní druh svědomí, což podle mne přinejmenším znamená do té míry, se kterou jsme se dosud setkávali.

Právě na tomto základě vůle jednotlivce se může anarchistické učení zhmotnit v reálném životě a ukázat cestu, která člověku pomůže vykořenit veškerého ducha podřízenosti.

Když se vyvíjí, anarchismus nezná hranic. Nezná bariéry, do kterých by mohl být napevno uchopen a definitivně zakotven. Stejně jako lidská existence, nezná pro své tužby žádné absolutní vyjádření.

Podle mne může každý člověk dosáhnout uplatnění svého práva na úplnou svobodu, definovanou teoretickými postuláty anarchismu, pouze prostřednictvím neustálého vývoje, který přinese větší či menší rozkvět. Anarchismus z člověka vykoření uměle zaneseného ducha podřízenosti a stane se tak klíčovou ideou lidské společnosti na postupu směrem k dosažení všech svých cílů.

V naší době je anarchismus stále považován za teoreticky slabý a někteří uvádějí, že je často chybně interpretován. Jeho stoupenci k tomu samozřejmě mají mnoho co říci: někteří ale o něm pouze žvaní, mají plná ústa silných řečí a někdy si stěžují na malou odezvu (v posledním případě si dovedu představit, že zmíněný přístup je posilován neschopností odhalit prostřednictvím vědeckého výzkumu nezbytně nutné sociální metody práce, pomocí nichž anarchismus může v dnešní společnosti získat solidní základnu).

Každý a úplně každý z nás se shodne na tom, že zdaleka nejvíce ze všeho potřebujeme soudržnost mezi všemi aktivními anarchisty ve formě vážně míněné kolektivní aktivity. Bylo by tedy značně překvapivé, kdyby se v našich řadách objevili odpůrci podobného Svazu. Zbývá pouze organizačně vyřešit podobu, jakou na sebe tento Svaz anarchistů vezme.

Osobně jsem nakloněn přijetí nejvhodnější a nejvíce nezbytné organizační formy takového typu, který bude Svazem anarchistů, uspořádaným na základě zásad kolektivní disciplíny a jednotného zaměření všech anarchistických sil. Všechny ke Svazu příslušející organizace by byly navzájem propojeny nejen sdílenými sociálně-revolučními cíli, ale zároveň i společným závazkem k použití určitých prostředků, které nás k nim dovedou.

Aktivity lokálních organizací mohou být co nejvíce přizpůsobeny místním podmínkám, ale zároveň musí bez výjimky souhlasit s celkovou strukturou organizační práce Svazu anarchistů, zahrnujícího celou danou zemi.

Jestliže se tento Svaz označí za federaci nebo konfederaci (*), je druhořadé. Zásadní věcí  je, aby sdružoval všechny anarchistické síly v jednom společném způsobu boje proti našemu nepříteli, posunul vpřed proces boje za práva námezdně pracujících, rozpoutání sociální revoluce a nastolení anarchistické společnosti!

„Dělo truda“ 6, listopad 1925, str. 6-7

* Machno zde v originále říká „federaci nebo stranu“. Anarchistická „strana“ je matoucí a zavádějící termín, používaný již předtím Malatestou. V žádném případě neznamená politickou stranu – tj. subjekt, účastníci se parlamentního života a/nebo zaměřený na uchopení politické moci. Anarchistická „strana“ podle Malatesty i Machna znamená organizaci pevně programově vymezenou, kde jednotlivé části jsou sice autonomní, ale nemohou jednat proti duchu společných stanov a programu. Výraz „federace nebo strana“ znamená jen rozlišení mezi větším či menším stupněm autonomie. Termín „anarchistická strana“ se od dvacátých let nepoužívá kvůli snadné zaměnitelnosti s POLITICKOU stranou.

Next Section

Index

Return to The Nestor Makhno Archive